Bylo by krátkozraké se letiště v Líních vzdát, armáda už víc ořezat nejde, říká bezpečnostní expert a pilot Mikulecký

Kdybyste ještě dnes zastával funkci poradce ministra obrany, co byste teď radil?
Nechci vynášet ostré soudy, protože se těch debat přímo neúčastním. Nicméně co se od svých zdrojů dozvídám, tak se ta situace hrozně moc podobá tomu, co se před lety dělo okolo letiště v Přerově. V tomto případě se obávám, že stejně jako tehdy CzechInvest a ministerstvo průmyslu a obchodu, naslibovali investorovi věci, které nebylo možné splnit. Mám trošku pocit, že tohle je ten stejný případ. Jednání by měla probíhat mnohem déle a od začátku by tam měli být zapojeni všichni, kterých se to týká. Například sousední obce. V Přerově tehdy primátor tlačil na zrušení letiště a hned vedle sousední obec Bochoř naopak bojovala za jeho zachování. Paralel je tam hrozně moc.

Jak byste tedy postupoval vy?
V první řadě bych se snažil vysvětlit investorovi, že o něj stojíme, ale snažil bych se za každou cenu najít i jiné vhodné lokality. Nějakou, která by vyhovovala jak jemu, tak i státu. Například ČEZ nabízel končící elektrárnu Prunéřov. V těch místech je vysoká nezaměstnanost a jsou tam lidé, kteří pracovali v té elektrárně a jsou kvalifikovaní. U Líní mám obavu, že Volkswagenu byly podané informace, aby on chtěl jen a pouze Líně. Jak to vypadá, tak i návrhy na změny územního plánu na Plzeňském kraji nebyly jen pouze o gigafacotry, byly také o tom, že tam má vzniknout solární elektrárna a větrné parky. Zapadá to do koncepce, že velké evropské firmy musí odebírat zelenou energii. Teď upozorňuji, že čistě spekuluji, ale působí to dojmem, že je tam podnikatelská skupina, pro kterou bude obrovský byznys už jen demolice leště. Pak by mohla vydělat i na vybudování elektráren na bázi soláru a větrníků. Je to čistě spekulace, ale působí to tak.

Zástupci automobilky tvrdí, že s průmyslovou zónou nepřipadá provoz letiště v úvahu. Piloti si myslí něco jiného.
Volkswagenu stačí nějakých 200 hektarů. Říkají, že Škodovka potřebuje 120 hektarů na gigafactory a subdodavatel nějakých 80 hektarů. Když si vezmete celkovou rozlohu i s tou východní částí, tak to má celkem 500 hektarů a může tam fungovat jak letiště, tak gigafactory. Nicméně bych se stejně snažil nabídnout investorovi i jiná místa. Třeba Prunéřov nemá problém s nedostatkem vody jako Líně. Mám pocit, že se tu budou investovat ohromné peníze, aby se v místě, které nesplňuje nároky vybudovalo něco, co se jim aspoň bude přibližovat.

Jak je to s ochrannými pásmy letiště?
Leteckých ochranných pásem letiště existuje celá řada. Máte ochranná pásma výšková, která vám říkají, v jaké vzdálenosti od dráhy a do jaké výšky můžete stavět. Máte ochranná pásma proti klamavým světlům, aby si nikdo v noci nemohl splést dráhu s ničím jiným. Je jich celá řada. Ale jako argument to v tomto případě nechápu. Stačí, aby si zástupci automobilky došli na letiště a podívali se, kde je řídící věž a jak je vysoká. Oni prezentují, že haly mají být vysoké jako řídící věž. Cokoli by postavili směrem na sever, tak nebudou mít problém. Zní to jako účelový argument, aby se letiště zrušilo.

Vláda podpořila stavbu gigafactory na letišti v Líních u Plzně, Volkswagen se má rozhodnout do konce roku

Středa, 19. října 2022, 17:05Zprávy

Vláda podnikne všechny potřebné kroky, aby gigafactory na záložním armádním letišti vznikla. Tato slova pronesl ministr průmyslu Jozef Síkela (STAN) po dnešním jednání vlády. Automobilka Volkswagen zvažuje Česko jako jednu ze tří lokalit pro...

Letiště tam podle nich být nemůže, ale letecká záchranná služba ano. 
Sousta lidí si myslí, že vrtulník pouze vzlétá a přistává kolmo. Jenže ono to tak není. Samozřejmě, že to umí, ale používá se to v situacích, kdy není zbytí, protože v tu chvíli má stroj mnohem vyšší spotřebu. K tomuto startu je potřeba maximální výkon. Stačí se podívat do Líní, jak záchranáři startují. Startují s rozletem a nemůže tam být zastavěná oblast. Navíc je tam opravdu kvalifikovaný personál a jsou si schopni tam dělat i nižší úrovně oprav. Pak si musí udělat zálet, a to nejde udělat někde, kde budete obklopeni zástavbou. Vůbec této argumentaci nerozumím.

Starostové okolních obcí doufají, že mohou k vyjednávání využít i to, že mají na letišti své pozemky. Naopak zástupci automobilky novinářům řekli, že v místech, kde má gigafactory stát, žádné obecní pozemky nejsou.
Přerov se tu úplně opakuje. Tam tehdy investorovi řekli, že letiště je v majetku státu. Když jsme pak měli my jako zástupci ministerstva obrany první setkání, tak jsme říkali, že jsou tam vznesené restituční nároky a je třeba je vypořádat. Oni argumentovali, že jim z ministerstva průmyslu řekli, že je vše vyřešené. Nebylo. Lhali jim. Bojím se, že pokud jim tady zatajili, že tam obce mají pozemky, tak to budí dojem, že se někdo pod krytím projektu gigafactory snaží o svůj vlastní podnikatelský záměr.

Vedení Plzně se důrazně ohradilo vůči rozhodnutí vlády o stavbě gigafactory, proti je také kraj, obce i letecké školy

Čtvrtek, 20. října 2022, 07:25ZprávySpolečnostByznys

Plzeňský kraj, město Plzeň, okolní obce i letecké školy odmítají rozhodnutí vlády, která podpořila záměr vybudovat na záložním armádním letišti Líně u Plzně továrnu na baterie do elektroautomobilů, takzvanou gigafactory. Chtějí letiště zachovat....

Byl jste z toho středečního rozhodnutí vlády překvapený?
U téhle vlády mě nepřekvapí asi nic. Problém je v tom, že se povedlo mezi členy vlády vyvolat hysterii, že pokud nebude v Čechách gigafactory, tak se odstěhuje i mladoboleslavská Škodovka. Netuším, kdo ten projekt řídí, ale měl by začít jednat s tím investorem férově.

Na tiskové konferenci ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvedl, že budou hledat pro Armádu ČR adekvátní náhradu. Je něco takového vůbec reálné?
Musím říct, že je to naprostý blábol. V České republice žádné jiné letiště tohoto charakteru nepostavíte. Teoreticky si umím představit, že by mohli využít záložní letiště Kámen poblíž Tábora, které má zpevněnou dráhu a patří státu. Ale oproti Líním je tam naprosto neřešitelná situace s pozemky pod dráhou, která ani není tak kvalitní jako v Líních.

Armáda ale mnoho nemovitostí nevlastní…
Hrozně se tu zužuje jen na problém letiště. Armáda od roku 1990 přišla o naprostou většinu své nemovité infrastruktury. Armáda, respektive stát, by měl mít minimálně v každém kraji nějakou plochu či areál pro případ krize. A nemusíme se bavit jen o válce, může jít i o přírodní katastrofy. Kdo by si třeba ještě nedávno pomyslel, že u nás budou tornáda.

Nebo budou hořet národní parky.
Přesně. Vezměte si, že by takový obrovský požár vypukl v Plzeňském kraji. Výkonná hasičská letadla jako byly amfibie operovaly z letiště Vodochody, protože potřebují zpevněnou dráhu. Letiště Líně je jediné letiště v Plzeňském kraji, které má zpevněnou vzletovou a přistávací dráhu. A nemusí jít jen o požár. Potřebujete nějaké místo, které je státu a kde můžete soustřeďovat humanitární pomoc, raněné a podobně. Na to je tento areál úplně ideální. Přijde mi hrozně krátkozraké se něčeho takového vzdávat a armáda už nejde víc okousat.

Spekulujme. Kdyby k nám nějaké to ohrožení přišlo. Jak by se daly Líně využít?
Dneska má armáda problém, že pokud by bylo třeba mobilizovat, tak potřebujete mít místo, kde budete ty lidi soustřeďovat. Kde je vystrojíte, rozdělíte k jednotkám a kde budete soustřeďovat mobilizovanou techniku. Máte pak právo sebrat i soukromníkům SUV vozidla nebo civilním firmám těžkou techniku jako jsou jeřáby a podobně. To musíte někde shromáždit, zkontrolovat, označit a rozdělit jednotkám. Na tohle je ten areál naprosto ideální. Líně mají navíc unikátní polohu. Tím že jsou na dálnici, tak jakýkoli naši spojenci v rámci NATO by se při přesunu na východ tam mohli zastavit, provést údržbu, přespat a pokračovat dál v cestě.